Po měsíci a půl na škole jsem mnohem víc smířenější s osudem a taky flegmatičtější k faktu, že bude nějaký test/zkoušení. Je mi až trapně, když si vzpomenu, jak jsem se snažila učit kosti HK a byla z toho na prášky jak těžký to je, že se to nikdy nenaučím a pomalu jsem odcházela ze školy a šla si udělat kosmetický kurz. Když jsem chytala deprese z těch pár kostí, tak jsem začala listovat Čihákem, kde jsem narazila na svaly a byla si jistá, že končím na škole. (To si tedy myslím pořád, i když teď si myslím, že to nějak ten rok doklepu a vyhodí mě až u zkoušky :D)
Musím říct, že z toho, co jsme zatím brali a nebrali, jsem měla největší problém se svaly. Tak tupé drcení něčeho, co má jméno na půl řádku, 4 svaly se jmenují skoro stejně a dalších 5 alespoň podobně mi prostě nejde. Mě zachraňují obrázky. Tam to vidím a jsem schopná si to představit. Se svaly jsem taky strávila své první dlouhé noci, kdy jsem kofeinem nadopovaná jela asi 4 dny po sobě do čtyř ráno, abych se to doučila (a pak jsem byla totálně nepoužitelná další 3 po testu, jak mi chyběla energie).
Na přednášky už skoro nechodím, prostě jsem si logicky odůvodnila že poslouchat přednášku o něčem, co budeme na cvikách brát až za měsíc je zbytečný, že spánek je důležitější. Takže na anatomii chodím jenom výjimečně, na ošetřovatelství a první pomoc nechodím, tam jsem byla tak jednou a na biofyziku jsem zatím poslušně chodila, i když taky začínám spekulovat nad tím, že spánek je důležitější. Jsem strašná..
I když mě to bolí přiznat, asi začínám trochu šílet, začínají se mi totiž zdát noční můry o medicíně. Takhle se mi zdálo, že píšeme test z lebky (i když máme normálně ústní zkoušení) a v testu byly z 90% obratle, na který jsem se ve snu vykašlala. Takhle zpocená v půlce noci jsem se už dlouho neprobudila :D Ten pocit bezmoci a hrůzy byl prostě až moc reálný. A teď posledně jsem si ve snu opakovala na vymyšlené lebce útvary. Asi bych měla navštívit psychiatra.
Jinak musím říct, že mi občas přijde, že jsem častěji na party než s Čihákem (samozřejmě to není pravda!! S Čihákem si děláme romantické večery, s večeří, ve vaně,... :D) Ale jelikož jsem tvor společenský, party od Motoláku, Startweekend, IFMSA party nebo i kolejní party jsou události, kde jsem nemohla chybět. Ale nejsem jenom člověk účastnící se jedné party za druhou, jsem prostě skoro v každém projektu co jde, baví mě dělat cokoli jiného než se drtit Čiháka :D
Teď se trochu děsím zkoušení z lebky, snad se to nějak zvládne. Kamarád kofein bude muset pomoct! Já doufám že už nebudu tak tragicky líná a dokopu se častěji sem něco napsat a víc se učit, jsem strašná ostuda :D
PS.: Nevím jestli si pamatujete jak jsem psala, že jsem chtěla jít na módní nábrhářství. tak teď pokud všechno vyjde jak doufám, tak budu zase kreslit, a to ne jenom pro sebe ;) Tak snad! Kdyžtak dám samozřejmě vědět!
Z.
