11. září 2015

Seznamovák v Dobronicích.

   Před dvěma dny jsem se vrátila z Dobronic a poté, co jsem již trochu dospala spánkový deficit a neusínám kdekoli, kam se posadím (ano, to se mi doopravdy stávalo), vám chci popsat své dojmy a zážitky.

   Jednou větou to bylo super, super a ještě jednou super! Když jsem se plahočila s obrovskou taškou metrem, trochu jsem se obávala. Ať už toho, jaký lidi poznám, jestli tam budu mít někoho, kdo bude nad věcí jako já, tak i toho, jestli vůbec najdu místo srazu. Upřímně se mi ráno nikam nechtělo..vstávat v pět ráno do zimy, když máte tak krásně vyhřátou postel...Naštěstí jsem se zvedla, navíc všichni jsme na tom byli podobně, nikdo nevěděl kam jít a všichni chtěli poznat nové lidi. Proto už když jsme na Opatově vylézali z metra, byla otázka na kohokoli s taškou/krosnou/kufrem, jestli taky jede do Dobronic. (Ono kdo jiný by se tam s kufrem pohyboval okolo osmé ráno v neděli, že).
   Pak hned následovala otázka.. "A jak se jmenuješ?" "A z kterého kruhu jsi?" Samozřejmě že takový příval jmen během 10 minut bylo pro můj mozek moc, takže jsem si zapamatovala obličeje, ale jmen jenom tak pětinu.


   Po chvíli jsme se začali přesouvat do autobusů a s vědomím, že před Dobronicemi na nás v Hostivaři čekají plavecké testy... pro mě, která má ze svého těla pořádné mindráky, to byla doopravdy "úžasná" zpráva, protože co je lepší, než se rovnou během první hodiny vidět v plavkách. Myslím si, že jsem nebyla jediná s tímto pocitem, ale potom jsem už všechno brala víc v klidu.
   Po testech se všichni zase vrátili na paluby autobusu a následovala asi hodinu a půl dlouhá cesta kdy jsme se snažili socializovat s naším spolusedícím  nejbližším okolím.

  Asi to budu muset vzít trochu stručněji, protože jinak bych tu mohla psát i týden, abych zvládla popsat úplně všechny zážitky a každičký detail. Programu bylo tolik, že jsme se vůbec nezastavili, proto se předem omlouvám, kdybych na nějakou položku programu zapomněla (kdyžtak mi to napište, ráda to doplním ;) )

DEN 1

Ubytování - bydlelo se v chatkách po 2 nebo po 3 lidech (mám pocit, že ty chatky po tři byly trochu stísněné pro 3 holky s kufry - kufry se nikam nevešly a pomalu jsme na sebe šlapaly :D). Chatky mají topení, my jsme to však měli s trochu ztíženými podmínkami  - 2 dny nám přes den nešla elektrika ani voda
Sport - když odpočívat, tak aktivně! Na výběr bylo z mnoha sportů, basketbal s proděkany, volejbal, florbal, ale třeba i pingpong, pro ty, kteří si chtěli doopravdy odpočinout :)
Přednášky - představení proděkanů a ukázka oblastí artroskopie a onkologie, společně s přednáškou ohledně tělesné výchovy
První pomoc - první večer byla teorie o první pomoci, konkrétně resuscitaci, pomoci při dušení a volání záchranky (super poutavá přednáška, která byla oživena krásným přebreptem - ono takové dechy a vzdechy... :D )

• A samozřejmě hřeb večera - Welcome party. Předtím jsme se sešli v kruzích a trochu se seznámili v kruzích. Věřte, že nejlépe a nejvíce lidí poznáte právě při takovýchto party, které se táhnou pozdě do noci. Takže když se nějak dostanete do vlastní postele, budík vám napíše že vstáváte za 2,5 hodiny...

DEN 2

   Po party vás vzbudí z lehkého bezvědomí nesnesitelný zvuk budíku, a vy se pokoušíte na sebe něco obléct, protože venku je tak 10 stupňů. V polospánku dojdete s ešusem a hrnkem na snídani, kde se pomalu začínáte probouzet k životu. Chvilku poté už zvoní gong, který volá všechny zbloudilé ovečky k sobě.
První pomoc - praxe - aneb dopolední program, kdy si necháváte dobrovolně ubližovat - neboli dělat bolestivé podněty. Kromě toho si ovazujete masivní krvácení, snažíte vyrazit zaskočený knedlík v krku, taháte se z neviditelného auta atd. Jste při tom rozděleni do kruhů, takže už jste v okruhu lidí ve kterém budete dalších 6 let :)
Přednáška - systémy výuky - vysvětlení co to jsou kredity, jak se s nimi "pracuje", ale také to, že naše fakulta je prostě nejlepší a všichni to vědí ;)
• Odpoledne se měl konat extreme rush (popíšu dále), ale kvůli nepřízni počasí, kdy intenzivně pršelo, a bylo okolo 13 stupňů, byl naštěstí přesunut, jinak by z nás byli rampouchy.
• A další sport!
Přednáška - první ročník - holky z ročníku nad námi nám z vlastního pohledu popsaly jednotlivé předměty, poradily jaké učebnice se vyplatí kupovat a které jsou zbytečné a také nám daly své tipy ohledně přednášejících, co na které "platí".
Procházka růžovým sadem - závod po družstvech po pěti členech, kde máte na stanovištích různé úkoly.. víc ale prozrazovat nebudu, ať máte také nějaké překvapení!
• Druhý den byl zakončen táborákem, kde se hrálo na kytaru a další hudební nástroje a zahřívalo se nápoji... :)

DEN 3

   Jste ještě zničenější než den před tím, i když jste si mysleli, že to nejde. Opakuje se stejný scénář jako předchozí den s tím rozdílem, že pořád napůl spíte i po snídani.
  Předchozí den jsme se rozdělili do skupin po 8 na bojovku a po 11 na sportovní turnaj - jedno se konalo odpoledne s druhé dopoledne.
Bojovka - simulace nehod. Prvně musím zmínit, že figuranti by měli získat medaili jak za statečnost, tak za herecké výkony Zjistíte, jaké to je vyzkoušet si první pomoc v praxi. A taky to, že vám dost možná někdo umře. Byly dvě stanoviště, jedno z toho dopravní nehoda.
      Při bojovce vám také vznikají velmi vtipné situace, ať už přehlídnete sraženého člověka v bezvědomí, a nebo dva z vaší skupiny stojí nad člověkem se založenýma rukama, kterému ošetřili masivní krvácení, a jeden se ptá:
       "Co myslíš,dejchá?" A jako odpověď se mu dostane: "Ale jo... dejchá..vždyť má otevřený oči!" 
  Nejlepší herecké výkony předváděli jednoznačně hysteričtí figuranti, kteří si na vás doopravdy smlsli :D
Sportovní turnaj - jedenácti členný tým se rozdělil do 3 družstev na volejbal, florbal a basketbal a hrál s ostatními. Můžu prozradit, že medailové týmy dostali velmi kvalitní ceny ;)
• A již dříve zmíněný Extreme rush - všichni jsme byli nahnáni do ledové, kamenité a zelené Lužnice, ve které musíte překonat asi 50 metrů (doporučuji plavat, jsou v ní velké ostré kameny o které se dají krásně ukopnout prsty). Vtipný a silně překvapující výjev to musel být pro rybáře, který si hověl ve svém člunu.. myslím že ten den moc ryb neulovil, zato měl podívanou na bandu lidí plácajících se v řece :) Potom, co se vám možná povede vylézt z řeky, pokračujete, a překonáváte asi 2 kilometry běhu, při nichž skáčete žabáky, běháte pozadu, chodíte jako kachna a nebo lezete po čtyřech. I mě, jakožto strašně zimomřivému člověku bylo po 200 metrech teplo. Po doběhnutí na vás čekal teplý nápoj na zahřátí a vytoužená sprcha, abyste nebyli jako vodníci.
Přednášky - Jak se koncentrovat a učit.. přednáška, která mi sebrala jakoukoli zbytkovou naději, že bych kdy mohla dostudovat.. :D A po večeři byla přednáška o spolcích na 2. LF - Motoláku a IFMSA, po které se vyhlašovaly veškeré soutěže a závody.
• A nesmím samozřejmě zapomenout na Goodbye party, kde jsme si užili poslední večer v Dobronicích :)

DEN 4

   Den ve znamení balení, uklízení a zapisování se do spolků spojeným s nákupem plášťů a triček (které samozřejmě mám!). Z areálu jsme odjížděli po obědě, kde jsme se střídali s 3.LF. Většina z nás v autobuse okamžitě usnula, a probudila se až při příjezdu do Prahy, kde jsme se všichni loučili a byli natěšení, až se zase uvidíme. :)


A pár rad nakonec z mého pohledu:
» Vemte si s sebou teplé oblečení! Hodně teplého oblečení!
» Osvědčily se mi dvě ošušky - jedna menší do bazénu a druhá normálně do sprch.
» Není třeba si s sebou brát nějak zbytečně moc jídla (třeba jenom něco menšího, kdyby vás přepadl hlad ve dvě v noci). Je tam otevřené okénko, kde se dá v době jídel a pak večer koupit jak něco sladkého či slaného, tak i víno a jiné lihoviny. ;) Jinak vaří moc dobře, to vám garantuji jako člověk, který jenom tak něco nejí!
» Všichni chtějí někoho poznat, všichni se snaží udělat si nové přátele, ale také po noci kdy jste byli do brzkého rána na party vypadají všichni stejně blbě  - nevyspale, s kruhy pod očima a nikdo vás za to, že na době nemáte dokonalý makeup a perfektně sladěný outfit neukamenuje (to říkám i já, která nevyjde normálně jinak než v sukni!) ;)



Z.

1 komentář:

  1. Haha, skvělej článek!
    Moc mě tvůj blog baví a motivuje mě k tomu něco pro to, abych se do Dobronic příští rok taky dostala! :DD
    Už je leden a já mám pocit, že nemůžu mít šanci.. ale tak, třeba snad tu fyziku nějak ošmelim :D

    Přeju hodně síly na všechny lednové strasti))
    V.

    OdpovědětVymazat