14. září 2015

Jak jsem otevřela Čiháka...

     Nevím, jestli to někdy někdo z vás zažil - pocit ,že totálně nic neumíte, všichni vaši spolužáci jsou na tom s vědomostmi úplně jinde než vy. Přesně s tímto pocitem jsem se vrátila z Dobronic. Skoro všichni tam na mě mohli chrlit tisíce latinských názvů různých kostí, orgánů a jejich částí a já jediné co latinsky umím je: "Apage Satanas!", což se obávám, že ke studiu medicíny moc nevyužiji (leda bych se dala na dráhu vymítače ďábla).


   Se špatným svědomím, jak nemám na medicíně co dělat a s otázkou, proč jsem tam vlastně vůbec šla, jsem šla hledat Čiháky, co máme doma po mamce. Připadala jsem si jako idiot, protože jsem nechtěla, aby mě někdo z rodiny viděl, jak o prázdninách zoufale hledám učebnice. Ve skutečnosti jsem ale musela vypadat jako idiot a šílenec dohromady, co bloumá po domě a "nenápadně" se hrabe kdekoli, kde máme knížky. A nakonec jsem stejně musela jít za mamkou, aby mi řekla, kde jsou..

   Sedla jsem si do postele, s pocitem, jak pro sebe něco udělám a slavnostně jsem otevřela Čiháka.. hm, na začátku nějaká buňka, pak tkáně... to jsem okamžitě přeskočila, protože jsem si vzpomněla na scénu z básníků. když se na hodině anatomie začíná rovinami a směry v těle. Tak jsem se rozhodla že začnu u toho. S nadšením jsem četla... mediální, frontální, sagitální, transverzální... a nadšení s každým slovem upadalo. Takže jsem dočetla tu stránku s tím, že se na další pustím po večeři... tak ležel opuštěný Čihák u mé postele 2 dny, než jsem ho zase zavřela.
Z.

14 komentářů:

  1. Ahoj, nejsi jediná, já jsem si ho ještě ani nepořídila :)
    Mimochodem, super blog, budu sledovat.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten pocit keď si za najväčšieho debila... U mňa keď som náhodou otvorila Nettera, skoro mi prišlo zle od strachu. Na mňa ale naštastie v Dobroniciach nikto latinské názvy nechrlil. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak že by si proti mě někdo stoupnul a začal vyjmenovávat co zná, tak to se mi také nestalo, ale komentáře typu.. "jo, kost holenní, to vím, to jsme se učili" jsem slýchala často :D

      Vymazat
  3. Ahojky, moc se mi líbí tvé články, pobavila jsem se :D letos taky nastupuju do prváku, tak se zároveň těším a bojím :) snad to všechno dobře dopadne!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)
      Tak to ti přeju hodně štěstí, ať to nějak přežijeme :D

      Vymazat
  4. Neboj, myslím, že během tejdne nás profesoři všechny srovnají na jednu úrověn a tibou (ehm.. :D) už tě nikdo neznervózní. ;)
    Jinak já své Čiháky po prohlídnutí obrázků taky rychle zavřela. I když na Netterův atlas se nemůžu vynadívat doteď a to ho mám doma už od loňskejch Vánoc. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to atlas ještě fakt nemám, ale taky ho musím někde sehnat :D

      Vymazat
    2. Já mám i anatomii pro výtvarníky. :) To neznamená, že je tak často otvírám... :D
      Ale třeba na biologickej seminář se mi hodil, měli jsme dobrovolný prezentace z latiny a tohle byl super zdroj pro celou třídu :) (dělali jí totiž skoro všichni, každej si chtěl vyžehlit známku, naše učitelka byla docela náročná co se týče objemu i písemek.. :D)

      Vymazat
    3. já neměla biologii poslední rok vůbec ;)

      Vymazat
    4. Páni :) Paráda, žes to všechno zmákla :)

      Vymazat
  5. Stejný pocit jsem po seznamováku měla i já, ale k otevření jsem se ještě nedokopala :D To se vstřebá!

    OdpovědětVymazat
  6. Jak bylo řečeno, to se vstřebá. Co se poctivci pokoušeli naučit za celý srpen, do vás napresují na anče za první týden. Není důvod, proč si zbytečně zkracovat prázdniny. ;-)

    OdpovědětVymazat