Jak jsem pitvy zvládla.

   Poslední dobou doopravdy nestíhám. Jediné co teď o Vánocích dělám je, že dospávám pitevní týden - ono max. 3hod denně spánku se na mě trochu podepsalo. Měla bych se učit, achjo.. :D
 
    Jinak pitvy byly super i strašný. Strašný učivem, co jsem se musela naučit, protože jsem se samozřejmě dopředu nic neučila :D Super tím..řekněme se hrabáním v těle. Člověk začal krásně chápat to, co se do té doby učil jenom v Čihákovi a memorixu. Já jsem se třeba chodila uklidňovat nad tělo, které jsme měli pitvat, prostě jenom řezat a osvobozovat cévy, svaly... (i když není moc příjemný když vám pleskne podkožní tuk na kalhoty :D) Celý týden jsem hlavně všude cítila formalín. Doopravdy všude, i na kolejích potom, co jsem všechno oblečení ve kterém jsem pitvala nechávala na anatomáku. Jím pomeranč, cítím formalín. Jdu po Václaváku, cítím formalín. Cítila jsem to i v neděli.

    Taková perlička byla, když kluci dostali hned první den pilu a nohy s pánví, a měli je od sebe oddělit :D zajímavý pohled na ně byl.... (kor poté, co když už oddělené nohy omývali, tak na ně vyprskla stolice..... :D)

je vtipný když hledám tyto gify co najdu... třeba dinosaury... :D

   Ještě vám povím o zkoušení.
Nejsem nervák, ale byla jsem nervóznější než třeba před maturitou (před ní jsem totiž nebyla nervózní skoro vůbec, možná že proto). No, v pátek jsem se vzbudila po hodině a půl spánku s panickou hrůzou že totálně nic neumím, tak jsem si asi hodinu přeříkávala průchody cév a nervů, ohraničení topografických oblastí etc. Pak jsem začala radši uklízet :D

   Na anatomák jsem jela dřív, potřebovala jsem jít totiž jako jedna z prvních, abych se dostala domů. Vytáhla jsem ze skříňky plášť (který jsem vezla domů jakožto biologickou zbraň, tak moc smrděl), a šla jsem si sednout jako na popravu před dveře. Zkoušení mělo být na 10-15 minut, já ven vyšla po minutách 40. Vešla jsem dovnitř,byla jsem postavení k ruce a zkoušející mě začal tahat různé struktury. V tu chvíli jsem měla v hlavě opičku s činely, takže než jsem ze sebe cokoli vymáčkla musel stihnout skoro přezkoušet další studenty. Až na jednu chybku (kde jsem si spletla m. rhomboideus major a m. serratus anterior - ono se to blbě poznává když to máte jenom na ruce a takové potrhané) jsem tuto část přežila a pak jsem dostala na popis karpální tunel. V tu chvíli jsem byla vysmátá, ten jsem uměla a hlavně jsem si ho pamatovala.

    Popisuju a popisuju, najednou se mě zkoušející začne stát na kliniku. To nejobecnější vymyslím, ale jaký druh toho zánětu se v karpálním tunelu tvoří jsem doopravdy netušila (a i když mi to pak řekl, tak jsem to okamžitě úspěšně zapomněla), tak když se mě zeptal komu se toto stává, slavnostně jsem prohlásila, že lidem, co jsou hodně na počítači. Průšvih byl, že to nebyla odpověď, co chtěl slyšet. Myslím, že mě na tomto dotazu dusil tak 5 minut. Ani po nápovědách jsem nevěděla, a pak když jeho pomůcka byla, že tento člověk často má nataženou ruku v pronaci jsem už zoufalá prohlásila: "já vám nevím, myslíte žebráka?" Demonstrátoři se snažili udržet smích, zkoušející o mě nabyl dojmu že jsem totálně blbá, když mě nenapadl číšník. Řekl že už mě dál nebude trápit a dal mi za B. Tak jsem si pak v šatně zatancovala oslavný taneček.

Z.