Jak jsem nějak zvládla prvák

*famfáry* Nevím jak se tohleto všechno stalo, ale nějak se mi povedlo vším proplout a já dneska dodělala poslední zkoušku, takže mi oficiálně začínají prázdniny! (no, ne že bych neoficiálně neměla prázdniny už od chvíle, co jsem udělala anatomii..)

   No, co bych řekla o mně a anatomii... zkoušku jsem si dala 14 dní od začátku zkouškového a udělala si plán. Bez plánu já nedám ani ránu, díky tomu že jsem trošku control freak (ale fakt jenom maličko), tak já klidně pojedu bez spánku ale svůj plán budu dodržovat. :D Já vím, trošku pošahaný.. stane se.

Věděla jsem, že se doma učit nemůžu, protože:
1. doma se mi líp spí a tím usínám hrozně brzo, a spánek 10-12 hodin pro mě není problém
2. mama hotel je super, ale budu o to víc lenivá
3. taťka je doma do 12ti a chce si povídat
4. ve dvě přijíždí ze školy brácha, který se dokáže hodně rozvášnit při LoLku ,co hraje skoro 24/7 a naše      zdi jsou fakt tenký, takže to je jako kdyby vám řval do ucha
5. budu nesnesitelná

  Dohodla jsem se s kamarádkou, že se budeme učit spolu a můžu říct, že je to super. Navzájem jsme se vždycky dokopaly k tomu naučit to, co jsme ten den chtěli stihnout, nebo jsme si spolu opakovaly. Zase tvrdit, že jsme se hrozně povzbuzovaly, jak je ta druhá dobrá a šikovná, jak to dáme, to nebudu. Náš obvyklý rozhovor vypadal asi takhle: ,,Nope, tohleto nedám." následovala okamžitá odpověď: ,,Jdi do prdele, umíš to mnohem víc než já, co mám říkat já?" ,,Prd, umíš to víc jak já." Diskuze obvykle skončila tím že to neumíme ani jedna.

   První týden jsme se nepředřely. Látky co jsme chtěly projet nebylo tolik, a tak jsme končily okolo sedmé a večer v klidu strávily sledováním seriálů. Stres na mě trochu začal přicházet druhý týden, když jsem si začala uvědomovat, že si nepamatuju ani to co jsem už zopakovala. Spánek jsem určila za zbytečný a s druhou kamarádkou jsme po nocích opakovaly. Kofein byl můj nejlepší kamarád, vypila jsem kafe a energiťáků víc než za celý život.

   Zase tvrdit, že mi tohleto šílený učení nic nepřineslo, to bych lhala. Třeba jsem zjistila, kdy svítá, a kdy začínají zpívat ptáci! Když jsme opakovaly ženské pohlavní ústrojí, tak jsme si krásně přečetly o bodu G (ve zkratce - nějaký borec s šíleným německým jménem na G napsal článek o seskupení nervových zakončení v pochvě, odborníci ho poslali někam a vysmáli se mu, no a laici hledají bod G do dneska :D :D v dalším článku jsme se dozvěděli že ho prý mají i muži.. no co se člověk nedozví v jednu ráno)

  Čím víc se blížilo datum zkoušky, tím víc mi bylo ukradený jak vypadám. Učesaný vlasy? Na co! Namalovat? Pffff, zbytečný. Svoje šaty, podpatky a náhrdelníky jsem vyměnila za vytahaný triko a tepláky a klidně jsem v tom chodila po Praze, protože fuck it. Taky si myslím že jsem působila jako upír zmutovaný s zombie, protože jakmile na mě, a nedejbože do očí, zasvítilo sluníčko, nadávala jsem a schovávala se kam to šlo abych unikla. Když mamka zjistila že žiju o bagetách z automatu, poslala mi po tátovi řízky a krabičky abych měla normální jídlo :D
   Když jsem se potom na zkoušku najednou učesala, namalovala a slušně oblékla, skoro jsem se až lekla jak příšerně jsem vypadala. Nepamatovala jsem si skoro ani svoje jméno, a byla jsem napůl smířená s tím že letím.

   Přijely jsme na anatomák, kde bylo ještě 13 dalších lidí, všichni stejně nervozní a vystresovaní. Byli jsme rozřazený, já se smiřovala s tím že jdu k přednostovi ústavu. Ani jsem si nestihla sednout, on přišel, podíval se na nás a řekl, že to vezme třeba podle abecedy,a šup ho, já a kamarádka se už suneme jako na pohřeb do jeho pracovny. Nějak jsem si táhla a chtěl a jsem začít kreslit obrázek. No, měla jsem jen fixíky (který jsem tam prozměnu zapomněla), ale propisku ani tužku jsem neměla, tak jsem nejdřív nevěděla co dělat. Když jsem sehala a začala kreslit, tak první čára vypadala jako křivka seismografu při zemětřesení, tak nerovnou čáru jsem snad v životě neudělala. No, něco jsem tam sesmolila a už jsem šla. Samozřejmě že ho nebavilo zkoušet základní věci ale špeky.Přišlo mi to jenom o tom o nějak psychicky ustát. Jako jednu z otázek jsem měla mesencefalon, střední mozek. nakreslila jsem mu tam obrázek, a on mi do toho začal přikreslovat další věci, chtěl vědět do kudy kde, prostě sranda, bála jsem se, aby se mi nezavařil mozek jak jsem přemýšlela.

  Pak nastala situace, kdy mi oznámil, že když mám tak ráda eponyma (nemám, pamatuju si tak 3), tak jestli mi něco říká jméno Cajal a Tsai. Cajala jsem jakž takž věděla, Tsai jsem ale neměla páru. Tak chvilku sedím, předstírám že usilovně přemýšlím a potom se smutně podívám a řeknu že nevím. On se na mě vážně podívat a řekl.: ,,Ale kolegyně, to byste měla vědět!" Můžu vám říct, že to se ve mě krve nedořezalo, v hlavě jsem slyšela jak mi zvoní umíráček. Asi po 2 vteřinách nekonečnýho ticha dodal: ,,Vždyť to je centrum lásky!" Okamžitě na to jsem skoro vyprskla smíchy a řekla jsem že jsem myslela, že to je jiný jádro. Jeho odpověď mě však totálně dostala: ,,No, já si jednou koupil Blesk, ne že bych to normálně dělal, a o tomhle jsem se tam dočetl.." Takže děkuju, že jste si ze mě dělal takovou prdel, mě skoro kleplo. :D Nevím jak se mi to povedlo, ale dala jsem anatomii.
   V moment, kdy jsem si udělala, venku najednou krásně zpívali ptáci, sluníčko příjemně hřálo, větřík pofukoval.. už to nebylo tak, že ty blbý ptáci řvali celý den, ta velká žlutá koule na obloze pořád dráždila moje oči.. :D

podobný taneček jsem předvedla když jsem vyšla ven po anatomii :D 

   Samozřejmě jsem si připadala jako největší pán, hlavně jsem strašně ráda, že to dala i ta kamarádka. Pocit euforie ve mě byl ještě tak další 3 dny, blbý bylo, že jsem měla 6 dní na to latinu, na kterou jsem se nechtěla učit, protože jsem měla anatomii a tak napůl jsem si zahájila prázdniny. V čistým čase si myslím, že jsem ji dala tak 6 hodin. A bylo mi to jedno že to neumím. Nějak jsem ji dala, a věděla jsem, že jediný, co mi zbývá je zkouška z humanitních základů lékařství, předmětu, kam jsem na přednášku přišla jenom jednou a to jenom proto, že na mě použili lest abych přišla, na seminářích zásadně spala a teď měla přelouskat nějakou strašnou knížku. To pro mě bylo horší než latina. U tý knížky jsem vždycky tak po 3 stranách usnula a jako bonus jsem neměla tušení o čem to je :D Stručně řečeno, i tohle mám a tím mi oficiálně začínají prázdniny!! Takže teď naplánovat výlet do Francie dalších 1000 věcí,ale hlavně čtení knížek co chci já a co mají děj a kreslení, kreslení a kreslení.

   Musím se přiznat, že si pořád ještě asi pořádně neuvědomuju že už jsem na medicíně rok, vůbec si jako medik nepřijdu. Často se mi během roku stalo, že jsem si nadávala, že jsem měla jít na chemii jak jsem plánovala a často jsem přemýšlela, jestli to chci doopravdy dělat. Hodně mi chybí moje kreslení, často přemýšlím, jestli si nezkusit zase podat přihlášku na módní návrhářství... ale chci tu zůstat. Nikdy mě na žádný škole nebude bavit každý předmět a nic by mě asi nebavilo a nezajímalo tolik jako medicína. A už jenom kvůli těm lidem tu chci zůstat, protože si myslím, že takhle skvělou partu lidí jako mám okolo sebe teď bych těžko někde jinde našla.
(Bože, to jsem ale dojemná, to bylo měkkosti na roky dopředu :D)

Grumpy je moje spirit animal. 

BONUS: Story navíc:
Story 1: Učily jsme se v NTK. Na kreslení obrázků jsem s sebou nosila fixíky, a jednou jsem si přišla jako v nějaký hloupý scénce. Seděla jsem na gauči, spadl mi jeden fix, když jsem se nahnula abych ho sebrala, tak mi spadl jiný.. takhle to pokračovalo asi 5 minut, kamarádka vypadala silně pobaveně a zároveň si musela myslet jakýho debila to má vedle sebe :D :D

Story 2: Šla jsem v NTK na záchod. Něco si ještě v duchu opakuju, bezmyšlenkovitě se posadím a najednou se mnou prkýnko odjede na stranu, takže já skoro sletím - část mě by asi i skončila v míse. :D Samožřejmě že heknu, držím se kabinky a asi 2 minuty se snažím pomalu narovnat a zvednout bez toho abych nespadla já nebo prkýnko. :D Vyšla jsem z kabinky rudá jako rak a hrála si na to že se vůbec nic nestalo :D

Z.